Obnovitelné zdroje energie
V podmínkách České republiky se využívají obnovitelné zdroje jako voda, vítr, slunce a biomasa. Mezi obnovitelné zdroje se obecně dále řadí také geotermální energie, energie přílivu nebo vlnobití, skládkový plyn, bioplyn, energie vzduchu a půdy.
Voda
Vodní elektrárny jsou v současnosti dominantním zdrojem energie z obnovitelných zdrojů v České republice. V roce 2007 vyrobily téměř 90 % veškeré „ekologické elektřiny“ ve Skupině ČEZ.
Ta v současnosti provozuje široké spektrum různých typů vodních elektráren – od přečerpávacích (např. Dlouhé Stráně I) přes velké s výkonem přes 10 MW (např. Orlík) až po malé vodní elektrárny s výkonem do 10 MW (např. Čeňkova pila).
Kromě toho, že se podílejí na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, mají vodní elektrárny i další důležitou funkci – jejich výroba pokrývá zvýšenou spotřebu elektřiny v určitých obdobích dne (v energetických špičkách), protože je lze snadno spouštět podle aktuální potřeby.
Biomasa
Jde o organickou hmotu vzniklou prostřednictvím fotosyntézy, která je spalována v klasických tepelných elektrárnách spolu s uhlím. Díky spoluspalování biomasy dochází k úsporám nenahraditelného fosilního paliva, navíc se snižují škodlivé emise oxidů síry. Pro energetické účely se využívá buď odpadní biomasa (dřevní štěpka z lesů, odpad z papíren apod.) nebo biomasa v podobě speciálních rychlerostoucích plodin pěstovaných specielně pro účely spoluspalování.
Biomasa je v podmínkách České republiky velmi perspektivním obnovitelným zdrojem energie. Zatímco využitelná kapacita vodních toků pro získávání energie je již téměř vyčerpána a pro využití větru nemáme tak dobré podmínky jako jiné evropské země, biomasu lze využít ve všech moderních tepelných elektrárnách. Podíl biomasy v palivu může činit až 25 procent.
Vítr
Česká republika nemá pro využití energie větru tak dobré podmínky jako jiné evropské (zejména přímořské) státy. Z toho důvodu se i na výrobě „ekologické elektřiny“ podílejí větrné elektrárny zatím jen malou částí. Aktivní přístup k ochraně životního prostředí nás ale motivuje k rozvoji aktivit i v této oblasti.
Pro výstavbu větrných elektráren se počítá s plochami v nadmořských výškách zpravidla nad 600 m, technologický rozvoj však již umožňuje vyrábět elektřinu z větru efektivně i v mimohorských oblastech. Místa, kde jsou příznivé větrné podmínky, leží převážně v oblastech, které patří mezi zákonem chráněné oblasti. Odhaduje se, že z tohoto důvodu odpadá 60 – 70 % vhodných ploch pro výstavbu větrných elektráren. V současné době, kdy výška stožárů dosahuje až 100 – 150 metrů, se otevírá možnost využít i zalesněných ploch. Podle odborných studií má největší potenciál větrné energie oblast severních Čech a severní Moravy, následuje jižní Morava a západní Čechy. Nejméně „větrné“ jsou jižní Čechy.
Slunce
Slunce je hlavním energetickým zdrojem pro naši planetu, jeho přímá energie však paradoxně pro výrobu elektřiny zatím není příliš využívána.